Praha – Nad dalšími slunečními elektrárnami v zemi se začínají stahovat těžké mraky. Do boje proti nim včera razantně vytáhl Energetický regulační úřad. Ten chce prosadit v parlamentu co nejdříve změnu zákona o podpoře obnovitelných zdrojů, která by umožnila razantněji snížit výkupní ceny elektřiny právě ze solárních zdrojů. A to nejlépe už od příštího roku.

„Nárůst solárních elektráren, a tím i růst dotací jejich cen je vlivem vysoké podpory naprosto alarmující a je potřeba to co nejdříve zastavit,“ prohlásil předseda úřadu Josef Fiřt.

Výkupní cena sluneční elektřiny je desetinásobně vyšší než elektřiny z běžných uhelných nebo plynových zdrojů a stát ji garantuje po dobu životnosti elektrárny, tedy 20 let. Je i mnohonásobně dražší než rovněž podporovaná větrná či vodní energie.

Rozdíl ceny, tedy dotaci, platí spotřebitelé jako příspěvek na obnovitelné zdroje v konečné ceně elektřiny. Běžná domácnost zaplatí příští rok už 168 korun z každé spotřebované megawatthodiny, zatímco letos to bylo jen 52 korun. Podíl na celkové ceně tak už dosahuje pěti procent, u velkoodběratelů už přes sedm procent. „Pokud se to nezastaví, může v krátké době tento příspěvek narůst i přes 10 procent z konečné ceny. Každý zákazník to uvidí na své faktuře,“ upozornil Fiřt.

Podle úřadu je problém se sluneční energií v tom, že v posledních letech výrazně zlevnily ceny solárních panelů, tedy i náklady investorů, zatímco výkupní cena se drží stále vysoko.

Podle zákona ji lze snížit unových projektů z roku na rok maximálně o pět procent. Doba návratnosti investic tak rapidně klesá, z původních 11 let se nyní snížila i na sedm let. Zhodnocení peněz pro investora se navíc utrhlo z průměrných sedmi i na 20 procent.

„Dnes by vzhledem k vývoji cen technologií odpovídala výkupní cena elektřiny zhruba devíti korunám za kilowatthodinu, nikoliv 12 korunám,“ upozornil místopředseda regulačního úřadu Blahoslav Němeček. Z tohoto propočtu lze odvodit, že pokud by úřad mohl, snížil by výkupní cenu sluneční elektřiny nikoliv o povolených pět procent, ale až o 25 procent.

Regulátor si proto nechal otevřená vrátka pro stanovení výkupní ceny sluneční energie pro rok 2010 až do konce listopadu, aby mohl případně využít změnu zákona, jejíž návrh už mají poslanci. Úřad by měl dostat možnost snížit výkupní cenu o více než pět procent v případě, že klesne návratnost investic pod 11 let. Pokud se zákon nezmění, klesne cena zřejmě o povolených pět procent.

Tomu, že solární elektrárny jsou nyní v Česku geniální byznys, odpovídají statistiky i zájem investorů z celé Evropy. Počet elektráren stoupl během letošního roku z 1 214 na 3 128. Povolení pak získaly projekty, jejichž celkový výkon odpovídá dvěma tisícům MW, tedy velikosti jaderné elektrárny Temelín. Celková hodnota projektů je 200 miliard korun.

Investorům se tažení proti slunci pochopitelně nelíbí. „Fotovoltaika rozhodně nejsou snadno vydělané peníze,“ říká Zuzana Musilová z Energy 21. Podle ní ani není pravda, že by výkupní cena elektřiny byla vysoká. „Po přepočtu na intenzitu slunečního záření je u nás cena nižší než na Slovensku či ve Španělsku,“ dodala.

***

„Nárůst solárních elektráren, a tím i růst dotací jejich cen je vlivem vysoké podpory naprosto alarmující.“ Josef Fiřt, předseda ERÚ